Chráněná území

Hřebenové partie německé části západních, středních a částečně také východních Krušných hor v nadmořské výšce nad 700 metrů patří k Přírodnímu parku Erzgebirge/Vogtland, který je svou délkou 120 kilometrů nejdelším přírodním parkem v Německu. Nachází se v něm 16 chráněných krajinných oblastí, 44 přírodních rezervací, 151 plošně chráněných památek a 3 mezinárodně uznané ptačí oblasti. 71 % území jeho plochy je pokryto lesy -  Přírodní park Erzgebirge/Vogtland je tak nejvíce zalesněným přírodním parkem Německa.
Na české straně Krušných hor se nachází několik desítek chráněných území různého stupně ochrany. Patří sem 5 národních přírodních rezervací, 2 národní přírodní památky a řada dalších lokalit rozsahem či významem spíše lokálního charakteru. Jsou to přírodní rezervace a přírodní památky, zřízené za účelem ochrany ohrožených ekosystémů, lokalit s výskytem chráněných a ohrožených rostlin a živočichů nebo geologických zvláštností.
Charakteristická pro Krušné hory jsou rašeliniště, vřesoviště a mokřady, které jsou domovem mnoha ohrožených druhů živočichů (např. jezevci, tetřívci a ledňáčci) a rostlin (např. rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, šicha černá, arnika horská). Mezi nejvýznamnější z nich patří Božídarské rašeliniště, Novodomské rašeliniště u hraničního přechodu Hora Sv. Šebestiána, Grünwaldské vřesoviště nedaleko přehrady Fláje nebo Georgenfelder Hochmoor u Zinnwaldu, které přechází v Cínovecké rašeliniště.
Jedinečný ráz Krušným horám dávají také rozmanité krajinné prvky od horských luk a vrcholových plání přes sejpy připomínající rýžování zlata, po zbytky původních smíšených lesů, valy z navršených kamenů, remízky a menší plochy původních dřevin. 
Územím Krušných hor vedou stovky kilometrů naučných stezek, díky nimž se návštěvníci se zdejší přírodou a krajinou mohou blíže seznámit.