Historie

Geologická historie Krušných hor začíná v předprvohorním období, kdy se patrně vytvořily nejstarší usazeniny a vyvřeliny. Dnešní podobě se tato soustava přiblížila ve třetihorách, když zlomová tektonika způsobila silné poklesy na jihovýchodní straně pohoří. Pohyby na zlomových liniích přispěly ke vzniku hlubokých příčných údolí v Krušných horách a mocných kamenitých sutí a jiných zvětralin na horských svazích.
Název Krušné hory vznikal pozvolna. V 9. století se ve starých kronikách objevovaly názvy Hircanus Saltus nebo Fergunna. O dvě století později byl horský masiv označován jako Miriquidi (tmavý les). V té době byl totiž prakticky pokryt pralesem.  Od 12. století se užívalo pojmenování stejné jako pro všechna česká hraniční pohoří – Český les (Böhmerwald nebo Böhmischer Wald). Jméno Krušné hory v německé podobě Erzgebirge, opisující jejich nerostné bohatství, se objevilo poprvé v kronice z roku 1589. Doslovný překlad německého pojmenování Rudné hory nebo Rudohoří označovalo těžbu rud. Ve staré češtině se dobývání rud označovalo slovem krušení, které nakonec dalo pohoří jeho současný název.
Podhůří středního Krušnohoří bylo osídleno už v pravěku. Již tehdy zde zřejmě sehrálo svou roli nerostné bohatství blízkých hor. Byly tu rozesety keltské osady, od 5. století se začínají objevovat první Slované. Zpočátku bylo území osídleno velmi nepravidelně, postupem času však získalo na významu právě díky rozšiřování těžby. V regionu začaly vznikat první osady, zejména podél obchodních cest, které rozvoj horských oblastí urychlovaly. Ta nejstarší, kralupská solná stezka, existovala zřejmě už v 10. století.
Masivnější osidlování Krušných hor převážně německým obyvatelstvem nastalo ve dvou vlnách v souvislosti s tzv. Berggeschrey ve 12. a 15. století, kdy byla objevena bohatá naleziště stříbra (1168 ve Freibergu, 1470 ve Schneebergu a 1491/92 v oblasti dnešního Annabergu-Buchholze). Postupně následovala těžba dalších nerostů – cínu, mědi, olova, kobaltu, niklu, wolframu.
Později, s útlumem těžby v 19. století se začala rozvíjet tradiční řemeslná výroba. Krušné hory proslavila zejména výroba dřevěných hraček, krajkářství a paličkování. Ve stejné době se začíná v podhůří jižních svahů Krušných hor soustavně rozvíjet těžba uhlí.
Ve 30. letech 20. století došlo v Sudetech, a tedy i na východní straně Krušných hor, k narušení po staletí klidného soužití obou zde žijících národností. Politický nátlak rozdělil Čechy a Němce na dva tábory. V roce 1938 opustili obce v pohraničí Češi, po válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo. Odsun znamenal pro celé Krušnohoří zásadní zlom. Následné české osídlení nikdy nedosáhlo předválečné úrovně, což vedlo k vylidnění horských oblastí a úplnému zániku některých obcí a řady tradičních krušnohorských aktivit (výroba dřevěných hraček, krajkářství, puškařství, prýmkařství, rukavičkářství, výroba punčoch, knoflíkářství..). 
Těžba hnědého uhlí v Mostecké pánvi, která ve druhé polovině 20. století nabyla na intenzitě, vedla sice k ekonomickému růstu, ale za cenu devastace životního prostředí, likvidace desítek obcí. Průmyslové zplodiny poznamenaly i Krušné hory, zejména jejich lesy.
Od poslední dekády 20. století a v novém tisíciletí nabírá život pod horami i na horách jiný ráz. Škody způsobené bezohlednou devastaci krajiny se napravují, tradice se obnovují, do hor se vrací život. Hranice, které po jejich hřebenech vedou a kdysi lidi na obou stranách hor rozdělovaly, mají dnes v podstatě jen symbolický význam.
Krušnohoří má bohatou, i když pohnutou historii. Říká se, že historie má význam jen pro toho, kdo se z ní umí poučit – odhodit to špatné a překonané, zachovat a rozvíjet to dobré, co naši předchůdci dokázali a čím svůj kraj proslavili. U nás v Krušných horách se to daří. Nevěříte? Přijeďte se podívat!