Světové dědictví UNESCO - projekt

Vývoj Krušnohoří byl v minulosti ovlivňován hornictvím a zpracováním rud. Tyto obory během více než 800 let zásadním způsobem přispěly k vytvoření jedinečné kulturní krajiny na obou stranách hranice a podnítily technologický, vědecký a umělecký rozvoj i vznik svébytných tradic a obyčejů. Vliv hornictví se v regionu dodnes projevuje množstvím technických památek nebo souvisejících objektů, ale i nemateriálních aspektů, charakteristických pro hornickou kulturní krajinu mezinárodního významu.

Na základě poznání této jedinečnosti se partneři na saské a české straně Krušných hor rozhodli společně usilovat o zápis krušnohorské krajiny na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. K dosažení tohoto cíle je směrován projekt Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří – cesta ke světovému dědictví UNESCO, podpořený prostřednictvím Programu Cíl 3/Ziel 3 a spolufinancovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Projektovými partnery na české straně jsou Ústecký kraj (koordinátor projektu) a Oblastní muzeum v Mostě. Na saské straně jsou to Technická univerzita-Bergakademie ve Freibergu a Förderverein Montanregion Erzgebirge ve Freibergu. V rámci projektu byla rovněž navázána úzká spolupráce s Karlovarským krajem.

Čeští partneři převzali saskou metodiku, podle níž byly zpracovány tři pilotní studie, které posuzovaly vymezené oblasti ve východním, středním a západním Krušnohoří. Na základě jejich výsledků zajistily Ústecký a Karlovarský kraj vyjádření příslušných obecních zastupitelstev pro nominační proces a oba kraje odeslaly žádosti o zápis na národní seznam vybraných kulturních statků, které by měly být nominovány k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Hornická kulturní krajina Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge je reprezentována šesti českými kulturními statky, které dokládají unikátně dochovanou krajinu formovanou báňskou činností po dobu téměř osmi století. Jsou to historické hornické město Krupka se štolou Starý Martin, vrch Mědník v Měděnci, historické hornické město Jáchymov, město Horní Blatná s Blatenským vodním příkopem, sejpoviště u Božího Daru a důl Mauritius v Hřebečné u Abertam. Saská strana k nominaci předkládá 42 kulturních statků, které zahrnují historická hornická města Freiberg, Annaberg-Buchholz, Marienberg a Schneeberg, a další montánní památky včetně objektů z návazných průmyslových odvětví.

Vybrané kulturní statky z českého Krušnohoří získaly podporu Vědecké rady generální ředitelky Národního památkového ústavu. Byl zpracován návrh na jejich zápis na Indikativní seznam kulturních památek České republiky jako součást plánované společné česko-německé nominace. V únoru 2012 byla Hornická kulturní krajina Krušnohoří zapsána na tentativní listinu UNESCO. Zároveň došlo mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko k dohodě o postupu, který povede ke společnému zápisu nominovaných kulturních statků na Seznam světového dědictví UNESCO.

Dalším výstupem z projektu je zpracování společné česko-saské databáze pro Montanregion s ukládáním identifikačních údajů do programu zpracovaného saskými partnery, jejímž prostřednictvím jsou katalogizovány všechny montánní památky v Krušnohoří. V české části databáze je vytvářen první souhrnný přehled báňských objektů, z nichž mnohé mohou být v budoucnu prohlášeny za kulturní památky. Předpokládá se, že po svém naplnění bude zpřístupněna odborné veřejnosti a v upravené verzi také k využití pro montánní turistiku.

Uznání Středoevropské kulturní krajiny Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří jako světového dědictví UNESCO je jedinečnou šancí, aby se Krušnohoří na české i saské straně uchovalo jako živoucí a stále se rozvíjející kulturní krajina výjimečného významu pro dědictví lidstva, aby se stalo celosvětově známým a aby region obdržel nové podněty ke svému rozvoji.